Kufr zelené víly

Na jedné příjmné akci jsem potkal barmany ze Simply Bar s rozkošně neuvěřitelnou vychytávkou, kterou byl obrovský lodní kufr upravený na oltář zelené víly lomeno absinthový bar. Pánové si mě získali skvělým výběrem absinthů a taky tím jejich oblečkem s kloboukem ve stylu barových povalečů a přátel Paula Verlaina.

Základem jejich kuchyně byl samozřejmě Žufánek (jak jinak) zastoupený lahvinkami St. Antoine a La Grenouille. Dále taky francouzské oko La Fee a pití se strašidelným názvem Bestie. Mojí povinností bylo ochutnat všechny absinthové zástupce, takže si to projdeme hezky popořadě.

St. Antoine – největší klasika, přesně takový má absinth být. V chuti jsou výrazné bylinky a konec je příjemně silně alkoholický (aby si piják uvědomil, že nepije víno).

La Grenouille – naprosto úžasná věc, nekompromisně nejlepší z výběru. I když St. Antoine je skvělý, tohle posouvá absinth do jiné dimenze, do Hemingwayovy dimenze. Vylepšuje klasickou chuť absinthu o jemnost a závan léta v Karibiku.

La Fee a Bestie mě příliš neoslovily. První zmíněný má na můj vkus moc silné anýzové aroma. A u druhého mi vadila převládající hořkost nad ostatními chutěmi.

Víla podstivě celý večer držela fontánu a díky naší společné lásce k ní reč rozhodně nestála. Můžu jen doporučit náhodou (nebo úmyslně) vlastníky kufru zelené víly někde potkat.