Zelená víla

Pohltila mě zelená víla. Jsem zcela v její moci. Absinth ten hříšný nápoj bohémů, to je přesně to, co potřebujeme k pochopení pravé podstaty. Zapomeňte na 80% technický líh obarvený na barvu radioaktivní sliz, kacířsky prodávaný turistům pod tímto magickým názvem. Pravého absinthu je takzvaně jako šafránu. Jedním z nejvyhlášenějších českých výrobců je Žufánek a proto Mead Base Absinth z jeho produkce nemohl chybět v mojí alkotéce. Jeho zvláštností je základ destilovaný z medoviny, což mu dodává opojně nasládlou chuť.

Začíná to tajemným rituálem přípravy. S prozaicky českým „jdeme se vožrat“ to nemá ani molekulu společnou. Připomíná to spíše hledání svatého grálu pravdy. Musíte provést dávnými mistry předurčený sled úkonů, aby se otevřela tajná dvířka s pokladem. Naplníte fontánu ledem a vodou z křišťálové studánky. Otevřete lahev mocného nápoje a nalijete do sklenic. Otočíte kohoutkem a ledově svá voda se začne mísit s alkoholem, za doprovodu mysl okouzlujícího louche efektu. Vzniká magický lektvar.

Všechno je zakleto v té číši. Číši kalného proklatého nápoje zlověstné barvy mrtvého listí. Jsem unešen, zároveň sedím v pohodlí své pohovky uvězněn v romanticky potemnělém pokoji, ale v ten samý okamžik jsem venku koukám sám na sebe skrz okno, pohrdám tím, jak jsem mohl být tak nevnímavý, mám k dispozici celý svět, všechnu volnost, vyrážim poznat pravdu směrem do noci. Ten zážitek je jedním slovem odlišný.

Zelený příval vod, sladší nad hořké trnky,
skrznaskrz prosákl můj pochroumaný vrak
a rozbil kormidlo, a smýval ze mne skvrnky
po mořské nemoci, jež zkalila mi zrak.

Jean Arthur Rimbaud: Opilý koráb