Med

Víte jakou má med vlastnost? Přesně, nikdy se nezkazí. Někde jsem četl, že nejstarší nalezený med měl za sebou 4300 let.  Ale o tom dnešní článek rozhodně není, protože žádná z následujících lahviček vám doma nevydrží tak dlouho, abyste mohli zkusit, jestli se zkazí.

Máme tu nelítostný souboj Jack Daniel’s Tennessee Honey vs. Jim Beam Honey.

Začneme s Jackem. Jeho základem je Jack Daniel’s old No 7, což je světoznámá americká whisky (neoznačuje se jako bourbon díky filtraci přes dřevěné uhlí, i když podmínky pro bourbon splňuje) a medový likér. Má sladce jemnou chuť. V doušku je nejprve cítit medové aroma, které se postupně rozvine do lehce whiskově kořeněného ocásku. S voltáží 35% se dá bez problémů pít jen tak za tepla nebo on the rock. Bez problémů ve dvou uděláte lahev (osobně vyzkoušeno, samozřejmě!). Kvůli převažující sladkosti spíše určen pro ty, co klasickou whisky příliš nevyhledávají. Milovníci luxusní sigle malt jím pohrdají.

Druhý na řadě je Jim. Vyrábí se z klasického bourbonu Jim Beam White Label a opět medového likéru. I když množství alkoholu 35% a odkaz k medu v názvu jsou stejné jako u Jacka, chuťově už jsme tady trošku někde jinde. Chuť bych popsal jako kořeněný bourbon oslazený karamelem. Rozhodně tady nenajdeme tak jemnou chuť a výrazný med jako u Jacka. Spíš bych Jima doporučoval pít v drinku, třeba s colou nebo zázvorovkou. K tomu svádí i nižší cena.

Pro mě je jasným vítězem Jack Daniel’s Tennessee Honey! Přeji příjemný výzkum.